Vloženo: 16.09.2021.
V posledních letech je téma vystavování dětí obrazovkám velmi aktuální. Prostřednictvím různých studií dospívají vědci stále ke stejnému závěru, a sice, že dlouhodobé vystavení obrazovce působí nepříznivě na duševní zdraví. Bohužel nacházíme před obrazovkou už i kojence a podle průzkumů, které jsme prováděli v rámci Centra duševního zdraví MBM v mateřských školách, se kterými spolupracujeme, tráví předškolní děti před obrazovkami i několik hodin denně. Naše praxe ukázala, že o pomoc se hlásí rodiče dětí přibližně 4letých, u nichž se projevují potíže s vývojem jazyka a řeči, a dětí ve věku od 6 do 10 let, jež trápí časté výbuchy hněvu. Vše výše uvedené způsobuje velké množství stresu a napětí u všech členů domácnosti a nejčastěji je doprovázeno četnými konflikty.
Co se děje s mozkem a chováním v případě přílišného vystavení dítěte obrazovce?
Endorfin, či jak je nazýván – hormon štěstí – je podobný opiátům a náš organizmus jej vylučuje přirozeně. Když dítě hraje hru, endorfin je vylučován a dítě rozvíjí potřebu být stále v tomto stavu, což vede k závislosti. Nejčastěji to lze pozorovat na prudkých reakcích pláče a vzteku, kdy má dítě hraní hry / sledování obrazovky přerušit, nebo na časté vázanosti na to, kdy už bude opět moct před obrazovku zasednout. Vylučování endorfinů lze však stimulovat také učením se novým věcem a dosahováním úspěchů.
Z dlouhodobého hlediska se pak snižuje práh tolerance k frustraci, neboť děti získávají vše hned pouhým kliknutím na obrazovku/tlačítko, a není tedy nutný odklad dané potřeby, trpělivost, schopnost čekat ani kontrola emocí. Za takových podmínek se však nemůže adekvátně rozvíjet ani sebeovládání.
Kromě toho extrémně stoupá úroveň vzrušení, takže když obrazovky zhasnou, ony „obyčejné“ hry již nejsou zajímavé a dostavuje se nuda, neboť mozek se i dále domáhá onoho typu a úrovně podnětů, které hra s kostkami Lego v dané míře zkrátka neposkytuje.
Mimořádně významný je nárůst tolerance vůči násilí v případech, kdy děti sledují/hrají obsah, v němž se násilí vyskytuje. Primárně to lze pozorovat prostřednictvím přenosu, tj. přehrávání shlédnutých scén v každodenním životě. Je tomu tak proto, že děti jen obtížné odlišují realitu od virtuálního světa. Když někomu vezmete život v rámci hry, můžete to napravit tak, že si danou úroveň zahrajete znovu, což však v běžném životě samozřejmě možné není.
Stejně tak různé výzvy na sociálních sítích končící rozmanitými tělesnými následky narušují duševní zdraví ve smyslu pokřivení obrazu sebe sama (srovnávání se s ostatními), přičemž v některých případech se může dokonce jednat i o události s následkem smrti.
Jaké jsou pozitivní důsledky zkrácení času tráveného před obrazovkou?
Výhody, kterých si v krátké době jistě všimnete, jsou vyšší kvalita spánku a rychlejší usínání. Již pouhé tyto dva příznaky způsobí, že dítě bude hned následující den lépe odpočinuté, což automaticky přispěje k jeho lepšímu sebeovládání.
Pokud vydržíte a překonáte počáteční období nelibosti, pláče a protestů ze strany dítěte, vytvoříte mu více příležitostí k rozvoji samostatné hry, soustředění, pozornosti, koncentrace a kreativity. Stejně tak se budete moct mnohem lépe zabývat společnými aktivitami, jimiž začnete vytvářet a zlepšovat své vzájemné vztahy.
Kolik času před obrazovkou lze ještě doporučit?
S ohledem na skutečnost, že mozek dítěte se nejvíce rozvíjí právě během prvních dvou let života, je možné doporučit, aby děti mladší tohoto věku žádný druh obrazovek vůbec nesledovaly. Po dosažení uvedeného věku lze postupně zavádět nějaký vzdělávací obsah, avšak v maximálním rozsahu 30 minut denně. Děti předškolního věku by neměly být vystaveny obrazovce déle než hodinu denně.
Mají obrazovky vůbec nějaké přednosti?
S ohledem na skutečnost, že žijeme v digitální době, nemůžeme očekávat, že budeme schopni své děti od všech typů obrazovek zcela izolovat, což není ani nutné. Důležité je, abyste si byli jako rodiče vědomi své role, kdy množství času, které vaše dítě před obrazovkou tráví, významně ovlivňujete právě vy a abyste pečlivě volili obsah, který bude vaše dítě konzumovat. Je nesmírně důležité, aby to byl primárně rodič, kdo je informován o různých platformách, hrách a aplikacích, neboť znalost je tou jedinou zbraní, kterou máte. Zákaz obrazovek nemá v dnešní době smysl, protože jakmile se dítě stane součástí školního systému, přijde s nejrůznějšími obrazovkami do styku tam a jedině dobrá informovanost a kvalitní vztah s rodiči jej mohou udržet na správné cestě.
Závěrem je důležité nezapomenout, že rodiče mají jít svým dětem příkladem, a je proto důležité také to, kolik času trávíte před obrazovkou právě vy!
Patricija Haček Zuber, mag.psych.
