Vloženo: 01.07.2021.
Z evolučního hlediska je pohyb člověku vrozený. Dítě projevuje spontánní zájem o pohyb již od nejranějšího věku, neboť je pro jeho celkový vývoj velmi důležitý. Vědecky prokázány byly četné výhody a prospěšnosti pohybu a pobytu v přírodě: jak pro tělesný a duševní vývoj dítěte, tak pro jeho samotným intelektuální vývoj. Výzkum ukazuje, že intelektuální schopnosti závisejí na počtu spojení (synapsí) mezi nervovými buňkami, jež se formují v závislosti na různých podnětech. Pohyb dítěte je proto pro jeho mozek jednou z nesmírně důležitých stimulací (Rajović, 2017).
Četné přednosti pohybu lze pozorovat prostřednictvím zdravotního stavu dítěte, neboť děti, které tráví více času v přírodě, jsou méně náchylné k nemocem. Každodenní pobyt na vzduchu posiluje ve všech ročních obdobích imunitu organizmu, slunce stimuluje tvoření vitaminu D, chůze, běh, skákání a šplhání zrychlují dýchání a srdeční frekvenci a v důsledku toho se rovněž zkracuje doba pobytu před obrazovkou (který často v kombinaci se špatnou stravou vede k vyšší tělesné hmotnosti). Hry v přírodě také pomáhají dětem v rozvoji motorických dovedností. Prostřednictvím různých her s míčem, překážkových drah, běhu, prolézaček a skákání se rozvíjejí obratnost, rychlost, síla a preciznost. Děti tak zvyšují svoji vytrvalost a sílu, poznávají své vlastní tělo, učí se o námaze a odpočinku a zbavují se přebytečné energie.
Nesmírně důležitý je i sociálně-emocionální aspekt, neboť při společné fyzické aktivitě s jinými dětmi či dospělými dítě prostřednictvím osvojování si nových dovedností získává sebeúctu a sebevědomí, vytváří si vztahy a přátelství, rozvíjí své dovednosti vůdcovství a spolupráce. Významným benefitem je u dětí také vliv na jejich pozornost a schopnost koncentrace, neboť v přírodě nejsou nadměrně stimulovány, jako například před obrazovkou, ale prostřednictvím rozličných smyslů přijímají podněty, a při činnostech v příroděpak snadněji směřují a udržují pozornost.
Hra v přírodě je méně strukturovaná, což děti podněcuje, aby tvořily samy a zvyšuje jejich kreativitu, představivost a svobodu myšlení. Mohou například stavět různé domky či hrady z listí a větviček, vařit „žaludovou či šiškovou polévku“, používat větvičky jako kouzelné hůlky a být tím, co si usmyslí. Děti se tak při hře, kromě toho, že jsou fyzicky aktivní, také baví a relaxují. Při takové zábavě se mohou naučit spoustu nového o Zemi, rostlinách, zvířatech či střídání ročních období, a vše to vstřebávat prostřednictvím smyslů zraku, čichu, sluchu a hmatu. V důsledku toho jsou pak děti, jež tráví více času venku, lépe propojeny s přírodou a snáze z nich vyrůstají lidé s odpovědným chováním vůči životnímu prostředí. Pobyt na vzduchu rovněž podporuje osvojování si pozitivních postojů k pohybu a fyzické aktivitě a ke zdravému životnímu stylu obecně.
Trávení času před obrazovkou se někdy může jevit jako snazší možnost, nicméně je nutné mít na paměti, že by po něm měl být zajištěn také čas strávený v přírodě (procházka v parku či v lese, návštěva dětského hřiště, projížďka na kole či na kolečkových bruslích atd.). A pobytu dětí venku by neměly bránit ani nižší teploty. Zapotřebí je jen vhodné oblečení a obuv, jež nebudou děti v jejich aktivitách omezovat a budou umožňovat normální regulaci jejich tělesné teploty. Neexistují totiž špatné povětrnostní podmínky, ale jen špatné vybavení!
Patricija Haček Zuber
Literatura:
