Vloženo: 01.02.2023.
Začátek docházky dítěte do jeslí nebo do školky je významnou událostí v životě celé rodiny. Pocity, jako jsou vzrušení a radost, ale také obava a strach, jsou v takové situaci zcela běžné.
Adaptace na mateřskou školu je proces, při kterém si dítě postupně zvyká na nový prostor, nové lidi (učitelky a ostatní děti) a na pravidla, která jsou ve školce zavedena. Vzhledem k tomu, že dítě tehdy prochází velkou životní změnou, jsou zcela běžné také změny v jeho chování, vnímání a fungování obecně. Průměrná délka procesu přivykávání na mateřskou školu nebo jesle je přibližně 15 dní až jeden měsíc. Toto období je však individuální, přičemž některé děti přijmou nové okolnosti bez potíží, jiné potřebují více času. Že se dítě zcela navyklo na mateřskou školu, můžeme říci v okamžiku, když se svými vychovateli naváže dobrou komunikaci a úzké socio-emocionální vztahy.
Některé z možných změn u dítěte během adaptačního procesu jsou změny v obvyklých stravovacích a spánkových návycích, kdy dítě může odmítat jíst nebo spát. U dítěte může dojít také k regresi v chování, tj. k návratu do předchozí vývojové fáze, kterou již předtím přerostlo. Může se jednat o stahování se do sebe, uplakanost, opětovné močení do plen, lezení, vyhledávání dudlíku apod. Všechny tyto změny jsou normální a nejsou důvodem k obavám rodičů. Pokud však dítě i po delší době (například po třech až čtyřech měsících) stále vykazuje adaptační obtíže, je důležité se poradit s odborníkem a vychovateli/vychovatelkami mateřské školy.
Délka doby přizpůsobování závisí na věku dítěte, jeho vývojové fázi, ve které se nachází, případných dřívějších zkušenostech s odloučením od pečujících osob, na vlastnostech dítěte stejně jako na případných předchozích stresových událostech v jeho životě. Důležitým faktorem jsou rovněž reakce rodičů na odloučení. Pokud má rodič ke školce kladný vztah a v dítěti rozvíjí pocit bezpečí a adekvátní mechanismy zvládání stresu, adaptaci dítěte na celou situaci tak velmi usnadní.
Před nástupem dítěte do školky je vhodné dítě postupně zvykat na jeho odloučení od rodičů. Rodiče mohou dítě například krátkodobě nechávat u prarodičů nebo jiných, dítěti známých osob, což dítěti umožní zažít odloučení, a tím získat i jistotu v době nepřítomnosti rodičů. Důležité je rovněž umožnit dítěti získávat sociální dovednosti prostřednictvím jeho socializace s vrstevníky, aby si následně mohlo ve školce snáze zvykat na ostatní děti a navazovat s nimi přátelské vztahy. U dětí by měla být rozvíjena schopnost sdílet věci a hračky, spolupracovat při hře a být trpělivá/ý při čekání, než na mě přijde řada. S dítětem je žádoucí pracovat na samostatnosti odpovídající jeho věku. Důležité je rovněž umožnit dítěti procvičovat si jedení lžičkou, pití ze sklenice, případně samostatně se oblékat, obouvat, mýt si ruce a uklízet hračky.
Před nástupem do školky je dále s dítětem nutné promluvit o tom, co tam bude dělat, koho tam potká, s kým se bude přátelit a kolik času tam stráví. Pokud si všimnete, že se dítě trápí a že se návštěvy školky bojí, nedoporučuje se mu říkat, že se nesmí bát nebo že nesmí plakat. Je nesmírně důležité přijmout pocity dítěte a dát mu najevo, že mu rozumíte, aby dítě mohlo následně své pocity adekvátně vyjádřit. Je důležité s dítětem mluvit o školce jako o pozitivní budoucí zkušenosti, ale je také důležité nedávat mu nereálné sliby, jako že bude ve školce hned od začátku velmi šťastné a že si okamžitě najde nové kamarády. Je lepší držet se informací o činnostech, které lze ve školce s jistotou očekávat, jako to, že si tam bude dítě hrát, jíst, spát a že se seznámí s novými dětmi.
Na začátku docházky do školky je důležité, aby to byli rodiče, kdo bude s dítětem celé adaptační období absolvovat, namísto např. prarodičů. To znamená, že je žádoucí, aby dítě do školky vodili právě rodiče, aby s ním trávili v tamním kolektivu během prvních dní tolik času, kolik bude potřeba, a aby dobu, kterou bude dítě ve školce trávit prodlužovali postupně. I když je pro většinu rodičů těžké nechat své dítě ve školce, je důležité nedávat před nimi svou úzkost najevo, aby si dítě nemyslelo, že je situace náročná a stresující, neboť dítě bude poté pravděpodobně reagovat stejně. Při odchodu by se rodiče měli s dítětem rozloučit vesele, krátce a srdečně.
Někdy se u dítěte po rychlé a úspěšné adaptaci může objevit opožděná averze ke školce, kdy se jedná o tzv. odsunuté adaptační obtíže. Dítě totiž může očekávat, že školka byla jen dočasným jevem, a když si po čase uvědomí, že tam bude docházet po delší dobu, může dostat strach. Je důležité o tom s dítětem hovořit, ale také vyhledat pomoc vychovatele/vychovatelky nebo odborné služby mateřské školy.
Pokud je odloučení od dítěte stresem, který těžko zvládají, také pro rodiče, je dobré vyhledat podporu u nejbližších osob nebo si promluvit s odborníkem, aby byl celý proces adaptace na novou situaci pro ně i pro dítě snadnější.
Autorka: Marica Marasović, mag.psych., Centrum pro duševní zdraví MBM PSY
